Jsem maminkou tří dětí, obyčejnou ženou s jemnou duší, tvořivým a otevřeným srdcem a chutí pečovat a rozdávat. Miluji jógu, která mě provází už několik let. Přišla ke mně v období, kdy byly děti ještě malé a mé tělo i mysl byly vyčerpané. Tehdy do mého života vplula jóga jako hluboká léčivá řeka – její klidné i silné proudy mě nesly, učily mě poznávat své tělo, jeho schopnosti a možnosti a postupně mi otevřely cestu k sobě samé.

Postupem času mi jóga přinesla hlubší vnímání vlastního těla a učení, jak ho nepřetěžovat a nepřekračovat své hranice. Vědomý pohyb v propojení s dechem je klíčem k tomu, jak se skutečně zabydlet ve svém těle.

Jóga je stálým průvodcem. Přináší zklidnění skrze nádech a výdech, i když kolem zrovna vše neplyne tak, jak by si člověk přál, podporuje soustředění na bytí tady a teď a klidné přijetí všeho, co nelze změnit ani ovlivnit.

Moje cesta..

.. ta k józe nebyla jen cestou k pohybu. Postupně se pro mě stala cestou k sobě.

Jógu jsem studovala v Brně u Alice Tvarůžkové v Improve Academy, kde jsem se věnovala Hatha józe s důrazem na principy zdravého pohybu. Své poznání jsem dále prohlubovala na mnoha workshopech a seminářích jógové terapie pod vedením Vaška Krejčíka a lektorů z Energy Studia a také ve roční Večerní škole jógy v rámci České akademie jógy.

Čím déle se józe věnuji, tím více vnímám, že nejde jen o to, co naše tělo dokáže. Jde především o to, jak ho dokážeme vnímat.. Jak mu nasloucháme. Jak se v něm cítíme. A jak se skrze něj můžeme znovu potkat sami se sebou.

Velkou a krásnou částí mé cesty se stala také ženská energie a vzájemné propojení. Absolvovala jsem Školu pro průvodkyně v Alchymii ženy, která ve mně probudila hluboké nadšení pro ženské kruhy, sdílení, rituály a vytváření bezpečného prostoru, kde můžeme na chvíli odložit všechny své role a jednoduše být.

Má touha po hlubším poznání mě postupně zavedla také ke světu šamanských tradic. Velmi mě oslovila mexická šamanka Haliama s kakao Amaité, se kterou jsem absolvovala intenzivní výcvik práce s ceremoniálním kakaem. Kakao se pro mě stalo krásným rituálním nástrojem, který otevírá prostor pro zpomalení, setkání se srdcem, záměrem a s druhými.

Moje zvědavost mě vede stále dál. S respektem a pokorou objevuji šamanské praktiky a studuji Munay-Ki – cestu lásky, inspirovanou učením Alberta Villolda a Marcely Lobos. Neberu ji jako hotovou odpověď, ale jako další cestu objevování, prolínání se s moudrostí přírody, naslouchání a poznávání sebe sama. 

Velmi blízká je mi také trauma-senzitivní jóga, kterou nyní intenzivně studuji u zahraničních lektorů Susanny Soma a Jaroisin Doyle. Učí mě ještě více vnímat bezpečí, hranice, citlivost nervového systému a zejména jedinečnost každého člověka. A právě to je něco, co si přeji přinášet i do prostoru své jurty – místa, kde nemusíme nic dokazovat, kde můžeme zpomalit a naslouchat tomu, co nám naše tělo právě říká.

A pak je tu zvuk.

Svět, do kterého se stále hlouběji zamilovávám. Objevuji krásu léčivých nástrojů, které se staly mou vášní. Sbírám je, učím se s nimi pracovat a stále znovu mě fascinuje jejich jemnost i síla. Objevuji svou cestu sound terapeutky, učím se hrát na harmonium pod vedením Pavly Saraswati a stále více mě provází také mantry, jejich vibrace a kouzlo společného zpívání.

Jsem stále studentkou.

A právě to na své cestě miluji.

Nechci být někým, kdo má všechny odpovědi. Chci zůstávat zvědavá. Učit se, prožívat, zkoumat, objevovat nová zákoutí jógy, práce s tělem, dechem, zvukem, rituálem i ženským propojením.

Protože všechno, čím sama procházím, se postupně stává součástí toho, co mohu předávat dál.

Nejdříve objevuji sama.
Nejdříve prožívám sama.
Nejdříve se učím naslouchat sama sobě.
A potom s radostí a nadšením otevírám tyto dveře i vám.

To, co mě učí moje vlastní cesta, přináším do svých lekcí. To, co mě dojímá, objevuji společně s vámi. To, co sama potřebuji – dech, pohyb, zastavení, zvuk, bezpečí, dotek se sebou – se přirozeně propisuje do prostoru, který pro vás tvořím.

Věřím v propojení těla a mysli. V sílu vědomého pohybu, dechu, vibrací, zvuku, manter, rituálů i obyčejného ticha.

Věřím, že někdy nepotřebujeme nic opravovat.

Potřebujeme se jen na chvíli zastavit.
Nadechnout.
Zaposlouchat.
A dovolit si být blíž sami sobě. Jen být.

A právě takovou cestu se snažím tvořit i pro vás.

S láskou, pokorou a radostí z toho, že se na ní můžeme potkávat.